Kaleidoskop zdraví

CHOPN vzniká v mládí, často předchází rakovině plic

Časnou diagnostiku obou nemocí může zlepšit chystaný národní screening plicní rakoviny

Praha, 9. 11. 2021 – U lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) se může rozvinout i rakovina plic, a to až pětkrát častěji ve srovnání se zdravou populací – upozorňují na to čeští pneumologové v Den pro zdravé plíce, pořádaný u příležitosti Světového dne CHOPN, který připadá na 17. listopadu. Pneumologové varují, že asi 70 % zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s CHOPN – tato čísla jsou alarmující. Jen na CHOPN se totiž nyní u specialistů dlouhodobě léčí asi 250 000 lidí a dalších 450 000 o tom, že nemoc má, neví. Právě kvůli souvislosti, propojení obou nemocí a jejich záludnosti v tom, že se zpočátku téměř nijak neprojevují, chtějí plicní lékaři v rámci unikátního národního screeningu rakoviny plic sledovat i CHOPN.

„Každý třetí ‚zdravý‘ člověk nad 40 let, který trpí dušností při chůzi do schodů a předtím alespoň deset let kouřil, má podle našich výsledků dosud nerozpoznanou a neléčenou CHOPN. Nemoc propuká často desítky let před tím, než ji člověk plně pocítí, do té doby je prakticky neviditelná. Podobně je tomu s rakovinou plic – ta má sice rychlejší postup, ale projevuje se také velmi pozdě, v době, kdy se nedá operovat,“ říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky LF UK a FN v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Podle něj dosud probíhající pilotní program zaměřený na časný záchyt CHOPN jasně ukázal, že u 55letých a starších osob s 20letou historií kouření cigaret a s dechovými obtížemi při běžné fyzické zátěži je dosud neviditelná CHOPN přítomna dokonce v 54 % případů. A právě takoví pacienti zároveň splňují podmínky vstupu do chystaného screeningového programu zaměřeného na časnou diagnostiku plicní rakoviny. „V blízké budoucnosti je tak logické uvažovat o efektivním propojení projektu časného záchytu CHOPN s novým screeningem,“ doplňuje specialista na plíce. V praxi jde o to, že plicní lékař kromě cíleného pátrání po plicním nádoru jednorázově provede nebolestivé vyšetření plicních funkcí. Podle prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., předsedkyně českých plicních lékařů, by toto sledování dalo lékařům šanci zasáhnout včas a obě nemoci zastavit nebo zpomalit. „Chronické nenádorové plicní nemoci, zejména CHOPN, ale třeba i idiopatická plicní fibróza, zhoršují léčbu plicních nádorů – ubírají možnosti, jak nemocného operovat, a plicní fibróza navíc omezuje či znemožňuje možnost ozáření i cílené léčby. Od ledna startuje národní screening plic, kterým by měly projít desítky tisíc rizikových osob. A protože pro vznik a vývoj plicního karcinomu platí podobná rizika jako pro CHOPN a idiopatickou plicní fibrózu, budeme ve screeningu sledovat tyto nemoci společně,“ říká prof. Koziar Vašáková. Jak uvádí prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně ČPFS a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů, lidé nemusí na nic čekat, a pokud jim je mezi 55 a 74 lety a pravidelně kouřili nebo dosud kouří, mohou kontaktovat plicního lékaře napřímo a ten posoudí, zda by měli vyšetřením projít. „Vyhledat plicního lékaře si mohou v odkaze www.pneumologie.cz/najdi-svyho-pneumologa,“ dodává MUDr. Čierná Peterová.

Předpoklady k rozvoji CHOPN se datují už do dětství, někdy jsou vrozené nebo způsobené kouřením matky v těhotenství či tím, že se dítě narodí nedonošené. Vývoj plic ovlivňují i dětské nemoci, astma či dokonce obezita. „Nemoc se zkrátka chystá léta před tím, než ji jedinec pocítí. Buňky v oblasti malých dýchacích cest se začínají chovat podivně kolem 30. roku věku a to, zda a kdy CHOPN propukne, lze mezi 25. a 30. rokem věku velmi pravděpodobně preventivně ovlivnit. Pomáhá sport, zdravý životní styl, udržení normální tělesné hmotnosti a řádné doléčení respiračních infekcí nebo astmatu – zkrátka vše, co umožní plicím zdárně fungovat a dobře se vyvíjet,“ vysvětluje doc. Koblížek. CHOPN může vzniknout také u dosud zdravých, geneticky nezatížených lidí, kteří si ji přivodí kouřením, prací nebo dlouhodobým pobytem ve znečištěném prostředí. Těm, kteří mají k nemoci předpoklady z dětství, je toto chování o to více nebezpečné. Postup nebo rozvoj nemoci však lze zastavit či oddálit, pokud se člověk z rizikových faktorů co možná nejdříve vymaní. „Pacient sice nedokáže ovlivnit, co se mu stalo v minulosti, když byl malý, ale to, jestli kouří a kde pracuje, ano. U 20–30 % pacientů je CHOPN ovlivněn povoláním,“ říká doc. Koblížek. Průměrný věk českých pacientů, u nichž lékař nemoc potvrdí, se pohybuje mezi 66 a 67 lety. „V české výzkumné databázi je již osm let sledováno bezmála 800 CHOPN nemocných. Špatnou zprávou je, že asi polovina z nich během sledování umírá v přímém důsledku CHOPN a komplikujících onemocnění,“ dodává pneumolog. „Cílem výše popsaného programu je nemoc nalézt co nejdříve a snažit se zabránit jejímu postupu – nejefektivnější je co nejpřísnější zabránění vdechování škodlivých látek.“ Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN) pořádal v předchozích letech veřejná měření funkce plic v obchodních centrech a organizoval dny otevřených ambulancí, aby zachytil ty, kteří o své nemoci ještě neví. „Loni ani letos však kvůli pandemii tyto aktivity uskutečnit nemůžeme. O to více spoléháme na screening, který pomůže zachytit řadu jiných plicních nemocí včetně CHOPN,“ uvádí doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka a člen výboru ČOPN.

Plicní lékaři tradičně organizují pro širokou veřejnost přednáškovou konferenci s názvem Den pro zdravé plíce. Letos se koná 19. listopadu od 9.00 do 13.00 hodin a lidé ji mohou sledovat online prostřednictvím adresy: www.copn.cz, kapitola „Aktuality/Přednáškový den“. Základní materiály o CHOPN i o dalších plicních nemocech lidé dostanou také na informačních stanovištích v obchodních centrech v Praze, Hradci Králové a Olomouci – při dodržení všech epidemiologických opatření. Další informace jsou k dispozici také na www.denchopn.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)

Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)

Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Bojovník s tuberkulózou má vlastní známku

Byl v koncentračním táboře, dostal TBC a unikl návratu do okupované země – Nobelovy ceny se nedožil

Praha, 9. 11. 2021 – Tichý, nenápadný muž, tak popsali kolegové člověka, který nesmazatelně zasáhl do boje s tuberkulózou po celém světě – Čecha, který byl horkým kandidátem na udělení Nobelovy ceny, ale zemřel dřív, než ji mohl dostat. Letos uplyne 100 let od narození lékaře Karla Stýbla a Česká pošta na popud Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Fakultní nemocnice Bulovka a odborné společnosti sdružující plicní lékaře zítra vydává známku k jeho poctě. Shodou okolností je to i 100 let od prvního podání vakcíny (BCG) proti tuberkulóze. „Karel Stýblo do léčby tuberkulózy zasáhl v celosvětovém měřítku. Od roku 1968 působil v Haagu a v 70. letech dokázal, že přímo kontrolovanou kombinovanou léčbou lze ovlivnit výskyt tuberkulózy a snižovat jej i ve velmi postižených zemích. Zavedl systém DOTS (directly observed treatment short course), který se celosvětové využívá v léčbě nemoci dodnes. O tomto muži, který se narodil v Čechách a naprosto zásadně ovlivnil boj proti tuberkulóze po celém světě se mluví málo a vydání známky k jeho výročí je o to významnější,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D. Na světovém poli lékaře Karla Stýbla experti docenili. Světová zdravotnická organizace jej navrhla na Nobelovu cenu, které se bohužel nedožil, ale za svůj úspěšný boj proti tuberkulóze v nevyvinutých zemích s jejím vysokým výskytem získal prestižní cenu objevitele bacilu Mycobacterium tuberculosis Roberta Kocha. Jedním z mála žijících českých pneumologů, který se s dr. Stýblem osobně setkal je předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem MUDr. Stanislav Kos, CSc. „Viděli jsme se na setkání Mezinárodní unie proti tuberkulóze v Paříži. Byl to velmi příjemný, vstřícný člověk s hlubokými odbornými znalostmi, který byl vždy ochoten poradit a pomoci,“ vzpomíná MUDr. Kos. Vydání známky Českou poštou je pro pneumology důležité také v připomínce významu jejich oboru. „Tuberkulózu se nedaří a zřejmě i nikdy nepodaří vymýtit vzhledem k tomu, že je infikována asi čtvrtina světové populace, především v méně rozvinutých zemích, kde navíc narůstá odolnost proti antituberkulotikům. Reálně tak hrozí, že po světě budou kolovat kmeny, které jsou rezistentní na všechny dostupné léky,“ uvádí předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D. Spojení výročí dr. Stýbla s výročím BCG vakcíny na poštovní známce bylo dle plicních lékařů nasnadě. Vakcína měla podle doc. Sovy svůj největší význam především v minulosti, kdy pomohla snížit počet případů TBC především u závažných případů jako je například bacilární meningitida u dětí. „Její aktuální význam v rozvinutém světě je podstatně menší, proto se u nás už plošně neočkuje,“ doplňuje pneumolog.

Česká republika má díky pečlivosti plicních lékařů nízké počty nemocných – loni se dostala poprvé pod 400 případů za rok. Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, loni klesl výskyt tuberkulózy celosvětově, vliv na to měla, jako u řady jiných respiračních infekčních nemocí, protiepidemická koronavirová opatření či omezení agenturních pracovníků, kteří přijíždějí do vyspělých zemí za prací. „Ti bývají kvůli nedostatečným zdravotním kontrolám při příjezdu do republiky relativně častým zdrojem nákazy. Loňská čísla do jisté míry mohla deformovat i zahlcenost hygien a lékařů, kteří případy tuberkulózy do registru hlásí. Nicméně poprvé klesl počet případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel za rok pod čtyři,“ říká MUDr. Wallenfels.

Medailonek

Karel Stýblo se narodil jako pátý syn strojníka ve Vilémově na Vysočině, původně chtěl být učitelem, ale při přijímacích zkouškách jej zradil hlas, a tak šel na medicínu. Jako vysokoškolák se zúčastnil manifestace kvůli uzavření škol po tragické smrti Jana Opletala a tehdejší německý okupační režim poslal jeho a další stovky vysokoškoláků do koncentračního tábora. Zde se Karel Stýblo nakazil tuberkulózou, přežil však a tato nemoc nasměrovala jeho další kroky. V 50. letech absolvoval pobyt v Edinburghu u známého bojovníka proti tuberkulóze – lékaře sira Johna Wenmana Croftona a převzal po něm pečlivost s jakou cíleně uzdravoval nemocné nebezpečným bacilem Mycobacterium tuberculosis. Podle dostupných pramenů dokonce Karel Stýblo stál za povinnými preventivními plošnými prohlídkami v pojízdných autobusech v 60. letech. V 70. letech zareagoval na pozvání vedoucího tuberkulózní jednotky Světové zdravotnické organizace a odjel do Nizozemí, kde se stal ředitelem vlastní výzkumné jednotky. Tam se povedlo pod jeho vedením provést řadu významných výzkumů v zemích s nízkým i vysokým výskytem nemoci. V roce 1968 se měl vrátit zpět do Československa, ale těsně před nástupem do letadla byl upozorněn, že právě v tuto chvíli vojska Varšavské smlouvy obsazují jeho rodnou zemi – rozhodl se tedy nenastoupit a zůstal v zahraničí. V roce 1979 se stal ředitelem Mezinárodní unie proti tuberkulóze, a to mu umožnilo se zaměřit na TBC v nevyvinutých zemích, například v Tanzánii a dalších a ukázat, že tuberkulózu lze úspěšně léčit. Strategie (DOTS) spočívala v pečlivém sledování užívání léků u nemocných. A právě tato práce byla jazýčkem na vahách v navržení na Nobelovu cenu, jíž se však bohužel nedožil

Více zde: https://www.stabilita-a-rozvoj.eu/aktuality/zdravotnictvi/